Srnčí zvěř III. (P.Scherer) - Výživa - její význam pro mysliveckou praxi, fenomén parožení

Srnčí zvěř III. (P.Scherer) - Výživa - její význam pro mysliveckou praxi, fenomén parožení

Kniha SRNČÍ ZVĚŘ III. - výživa, její význam pro mysliveckou praxi, fenomén parožení je posledním dílem monografické trilogie o srnčí zvěři. Kniha je členěna do osmi obsáhlých kapitol a čtyřiceti devíti systematicky seřazených podkapitol.

Výpravná publikace, vydaná v září 2017, je reprezentativní obrazovou publikací, která se svým pojetím a originalitou zcela vymyká tradičním monografiím o srnčí zvěři. Smyslem jejího vydání je podat komplexní informace o biologii, etologii a fyziologii srnčí zvěře a primárně vyvrátit mýty a dogmata, která se bez kritického zkoumání předávala z jedné myslivecké generace na generaci následující. Kniha je cíleně zaměřena do nejvíce diskutované a stále aktuální oblasti myslivecké praxe - výživě a jejího významu pro mysliveckou praxi. Tato publikace pomůže čtenáři získat správný náhled na celou problematiku výživy a zejména pomůže doplnit odborné vědomosti a znalosti z této myslivecky nejvýznamnější oblasti, která se v dnešní době stává předmětem mnoha dohadů a diskusí o jejím významu.

Druhá polovina knihy se věnuje úzce specializované oblasti – vývojovému cyklu srnčích parůžků a všem jeho biologickým souvislostem. Kromě růstu, vytloukání a shazování je zde vysvětlen i složitý cévní a nervový systém ve vztahu k růstu parůžků a další fyziologické jevy s vývojem tohoto citlivého a hormonálně řízeného útvaru spojené. Kapitola „fenomén parožení „ je pro mysliveckou praxi velkým přínosem, neboť v ní čtenář nalezne odpovědi na dosud nevyjasněné otázky, které se často vykládaly podle zastaralých názorů a které dlouhou dobu stály na vratkých pilířích hypotéz.
Mimo výše uvedené kapitoly se kniha věnuje i stupňům a tvarům srnčích parůžků, patologickým formám reprodukce, osvětě o srnčatech a příčinám snížení stavů srnčí zvěře a faktorům, které populaci ovlivňují.

Rozsahem 312 stran a více než 900 autentickými snímky jde o historicky nejobsáhlejší monotematické odborné dílo zaměřené na toto téma.
Kniha je vytištěna na kvalitním křídovém papíře s pevnou šitou vazbou formátu A4.

Recenzní posudek
Publikační a osvětová činnost Pavla Scherera je vyčerpávajícím výstupem z permanentního monitoringu včetně sedmnáctiletého výzkumu, biologie a etologie srnčí zvěře v privátních chovných zařízeních, které byly a jsou dotovány pouze z vlastních prostředků. Díky entuziasmu Pavla Scherera a jeho rozsáhlým odborným znalostem se myslivcům dostávají prostřednictvím besed, odborných mysliveckých periodik a tří tematicky navazujících publikací o srnčí zvěři, informace a poznatky, které byly donedávna obklopeny dohady, ale byly velmi často i „bílými místy“ v biologii srnčí zvěře, které se prezentovaly takovou formou, která se často vzdalovala reálnému myšlení. Už z tohoto důvodu byla a je práce cílená do optimalizace chovu srnčí zvěře v kulturních krajinách Čech, Moravy a Slezska více než potřebná. Autor, odborně vzdělaný myslivec a chovatel, poznal v myslivecké praxi v mnoha honitbách řadu problémů pramenících z neznalosti genetiky, biologie, etologie, fyziologie zažívání přežvýkavé zvěře a faktorů ovlivňujících vývoj paroží jelenovitých. Proto se autor zaměřil na odstranění těchto překážek výzkumem srnčí zvěře a jeho veřejnou prezentací pro myslivce.
Třetí díl monografické trilogie je členěn do osmi obsáhlých kapitol. Recenze kapitol je více než pozitivní a proto bude omezena pouze na hlavní přínosy publikace.
Výživa srnčí zvěře a její význam pro mysliveckou praxi je kapitolou, která je právem zařazena na první místo. Závěry kapitoly doporučující každodenní přikrmování zvěře jadrným krmivem vychází především z nezbytné potřeby zvěře, která trpí zejména po sklizni obilovin nedostatkem energeticky bohatého krmiva. Autor mimo jiné popisuje receptury směsí, které jsou sestavovány tak, aby nahradily součásti potravy, která už zvěři v přirozené potravní nabídce trvale chybí.
Vývojový cyklus srnčích parůžků je popsán takovým způsobem, že je naprosto zřejmé, které vnitřní a vnější faktory vývoj ovlivňují a jakým podílem. Autor se zaměřil na objasnění zejména těch fází vývoje, které se velmi často vykládají podle zastaralých názorů. K jejich odstranění tato publikace bez nadsázky přispěje.
Patologické formy reprodukce srnčí zvěře nejsou v přírodě výjimkou, a přesto je myslivci zjišťují jen náhodně. Autor popsal a profesionálně zdokumentoval fotografickým seriálem řadu patologických případů, které dosud nebyly v takovém rozsahu nikde publikovány.
Kapitoly o srnčatech jsou velkou výzvou pro myslivce, aby osvětou ve školách, ale i cílenou osvětou na skupiny všech návštěvníků přírody, vysvětlovali, že pojem „opuštěné srnče“ je spíše velkou výjimkou než pravidlem.
Autor se zabývá i příčinami snižování početních stavů srnčí zvěře působené negativními faktory. Zdůrazňuje, že jsou zásadním problémem rozvoje a mnohdy stability populací.
Texty jednotlivých kapitol nepostrádají vysokou odbornou úroveň, a přesto jsou takovým sdělením autora, které bude srozumitelné téměř všem myslivcům.
Mimořádné ocenění si zaslouží tisíce fotografií ze života srnčí zvěře, které většina myslivců spatří poprvé, protože skrytý život srnčí zvěře jim tyto poznatky neposkytne. Některé fotografie si právem zaslouží nejvyšší ocenění, protože dokumentují takové detaily života srnčí zvěře, které dosud nikdo neprezentoval.
Práce Pavla Scherera, obětavého myslivce a milovníka srnčí zvěře si zaslouží být příkladem a zároveň i výzvou pro všechny myslivce, lesníky, zemědělce, ochránce přírody, zoology, veterináře, ekology, pracovníky státní správy, ale i pro laickou veřejnost:
„…važme si této doby, kdy ještě v polích a lučinách, lesích a horských loučkách vídáme krásnou srnčí zvěř; važme si těch, kteří se o ni starají a odborníků, kteří obětovali mnohé jenom proto, aby všem poskytli ty nejcennější informace jak tento klenot českomoravské a slezské přírody uchovat i pro další generace; mezi ně patří právem autor a dobrý myslivec Pavel Scherer, kterému tímto děkuji za sebe i všechny, které srnčí zvěř okouzlila.“


Prof. Ing. Miloslav Vach, CSc