Provozní doba prodejny:
Po-Pá 8:30 - 16:30 hod.

Prodejna:
Radniční náměstí 30,
739 34 Šenov


Kontaktní osoby:
Aleš Náhlý 
Tel.: (+420) 724 240 827
Renáta Náhlá
Tel.: (+420) 792 337 971
Matěj Náhlý
Tel.: (+420) 723 320 718
Objednávky
Tel.: (+420) 606 591 877


Fakturační adresa:
VIA VENANDI s.r.o.
Okružní 153, 739 34 Šenov
Tel.: 724 240 827


IČO: 06984622
DIČ: CZ06984622


E-mail: info@e-myslivost.cz
www.e-myslivost.cz

Tento web používá cookies,
více informací zde.

Srnčí říje - Vábení - tipy, triky a rady!

Srnčí říje - Vábení - tipy, triky a rady!

Léto, prázdniny, vedro, to je období, kdy probíhá srnčí říje, jedno z nejhezčích mysliveckých období v loveckém roce. První náznaky srnčí říje můžeme pozorovat již v průběhu července, hlavní část říje pak probíhá na přelomu července a srpna a dozvuky říje probíhají i začátkem září. Říji určuje srna, když je připravena založit novou generaci. Vstup do říje může ovlivnit její věk, velikost rostoucího srnčete, počasí, nadmořská výška a další řada faktorů. Začátek říje ve Vašem revíru nejlépe odhadnete ze zkušeností z předchozích let, pokud v předchozích letech srnčí říje začínala 18.-20.7. je velmi pravděpodobné, že tomu tak bude i v dalších sezónách. Pro Vás je to jednoznačné znamení, je čas vyrazit na srnce! 



V období srnčí říje je aktivita této zvěře mnohonásobně vyšší než jindy v roce. Proto právě v tomto období je největší šance ulovit srnce, kterého letos ještě nikdo v daném úseku neviděl. Srnci se snaží obhájit své teritoria před ostatnímu srnci, vyhánějí se navzájem, kontrolují srny v okolí a čekají, kdy bude srna připravena se pářit. Tato neustála aktivita zvěře jde na ruku právě myslivci, který může na jedné louce nebo lesním úseku pozorovat nebo obeznat až několik srnců. Nejednou se Vám může stát, že silný teritoriální srnec, který hájí louku, u které právě čekáte na posedu, vyžene slabšího srnce. Ještě než se stačí vrátit za srnou, která se v poklidu pase na louce, mu jí začne nahánět srnec třetí! Během velmi krátké chvíle tak máte možnost obeznat hned tři srnce na jednom stanovišti. Vysoká aktivita srnčí zvěře může mít bohužel i negativní efekt, častý pohyb a prohánění zvěře může způsobit častější střet s vozidlem. 


Vábení, jedna z mnoha mysliveckých disciplín.  

Jednou z možností jak si zatraktivnit lov srnců je právě lov vábením. Vábení srnčí zvěře funguje na principu napodobování zvuku samičí zvěře. Případně lze také napodobovat zvuk srnčete. Zvuk, který se snažíme z vábničky vyloudit je podobný naříkání srnčí zvěře a srna jej vyluzuje nejčastěji při nahánění srncem v říji. Ostatní srnci, když slyší tento zvuk ví, že je srna již připravena k páření a přiběhnou za zvukem v domnění, že srnu získají pro sebe a předají své geny do další generace. Zvuk se v průběhu nahánění srny mění. Zvuk je také jiný u mladších kusu zvěře a starších srn.  

Další možností je vábit (napodobovat) zvuk srnčete, zde je princip malinko jiný. Napodobením pískání srnčete přivábíte mnohem častěji srnu, která díky matečnímu pudu jde zkontrolovat zda je srnče byť cizí v pořádku. Srnec pak vyráží za srnou, která se dala do pohybu. Její vůně mu v období říje nedává jinou možnost. 

Než si řekneme několik tipu k výběru vábničky na srnce, je potřeba zmínit kdy a jak vlastně vábit. Každý myslivec, který se lovu vábením věnuje, má své osvědčené pravidla a zvyklosti. Proto tyto rady berte jako jednu z možných alternativ.

1. Vábit, vábit a vábit! 

Toto pravidlo je vlastně strašně jednoduché, pokud chci získat zkušenosti s vábením, naučit se kdy a jak vábit, musíme to často a pravidelně zkoušet. Nebát se s vábením začít už na začátku července, kdy srnčí říje ještě podle dostupných informací nezačala. Jednak po roce bez vábničky získám potřebný grif a hlavně pokud budu v tomto období vábit zvuk srnčete, můžu přivábit srnu, kterou přijde zkontrolovat místní teritoriální srnec. Možná ještě lépe funguje vábení na opačné straně srnčí říje, tedy po jejím konci. Vábit srnce v polovině nebo ke konci záři je často mnohem snazší než v plné říji. Všechny tyto případy, kdy přivábíte zvěř i mimo období říje jsou zcela přirozené. Srnec, který si po náročné říji již odpočinul, najednou slyší srnu, která je podle vydávaných zvuků připravena se pářit. Super příležitost ještě předat své geny! Toto pravidlo platí i v průběhu říje, ale i při jakémkoli jiném vábení (např. na lišky, nebo na jeleny). To, že přijdu na posed, 3x zavábím a do 5 minut nepřiběhne srnec, neznamená, že to dělám špatně, na špatném místě nebo ve špatný čas. Může to například jen znamenat, že zrovna v doslechu není žádný srnec. Proto abych se zdokonalil ve vábení musím vábit, vábit a zase vábit!

Přidanou hodnotou častého vábení je také to, že na srnčí vábničku lze velmi dobře přivábit také škodnou, nejčastěji lišku. Případně též zvěř černou.

2. Ověřovat naučené principy.

Další výbornou pomůckou je ověřit si získané zkušenosti. Jak na to?  Je to jednoduché, vábíme opakovaně i stejného srnce. Snažíme se srnčí zvěř přelstít i tehdy, kdy víme, že lovit nebudeme. Možný příklad: Srnec, kterého jsme pásli na louce nebo v lese již několik minut se rozhodl zatáhnout do nedalekého houští. Necháme srnce zatáhnout a poté se jej pokusíme přivábit zpět. Co tím získáme? Pokud se to podaří, víme, že zvuk vábničky máme dobře naladěn. Víme, že srnci v okolí budou na vábení reagovat (tedy probíhá říje). Dále můžeme ověřit na jak velkou vzdálenost je slyšet naše vábení. Další možností je pokoušet se přiblížit si srnce z větší vzdálenosti. Vábíme a sledujeme reakci srnce. Zvedl hlavu, rozešel se k nám nebo vzal nohy na ramena. To vše nám pomůže ujistit se, že vábení provádíme dobře nebo nevhodně. 

Přidanou hodnotou tohoto principu je opět možnost přivábit zvěř škodnou nebo černou, ale také jiného srnce, o kterém jsme do té doby vůbec nevěděli. 

3. Vábím, jako kdybych honil srnu já!

Když máme alespoň trochu jasno v tom, kdy chceme vábit, tak nastává otázka jak vábit. Opět se jedná o jeden z možných principů, a nejedná se o patent na rozum.

Vždy, když se učím novému druhu vábení, kladu si otázku, jak to vlastně probíhá v přírodě a co je pro zvěř nejpřirozenější. A na základě této myšlenky se snažím přizpůsobit při vábení.

Zvuk pískající srny vždy mění směr a polohu. Logicky - srnec srnu honí a přitom spolu obíhají v různých kruzích a často mění směr. Tedy zvuk srny je vyluzován do různých směru a v různých místech. Pro posluchače pískání, tj. srnce nebo myslivce se tedy mění intenzita a směr zvuku. Vím přibližně, ze kterého směru zvuk přichází, ale pokud srna běží a píská směrem ke mě, je zvuk silnější. Pokud však obkrouží se srncem kruh a běží v opačném směru zvuk slábne. Proto při vábení často měníme směr, vábíme i za sebe, kde třeba zvěř díky špatnému větru neočekáváme. Pro změnu intenzity vábení si pomůžeme zakrytím ruky, nebo vábničku překryjeme kloboukem. V případě manuálních vábniček lze také vábit z kapsy nebo v batohu. 

Nevýhodou časté změny směru vábení může být přílišné pohybování se na posedu a tedy možnost zradit okolní zvěř svým pohybem, musíme se pohybovat obezřetně a bez hlučení.

Sílu zvuku musíme také přizpůsobit vzhledem k okolní krajině, nebo posedu na kterém se nacházíme. V lesním porostu nebo na malé loučce, kde srnec může být v zálehu jen pár metrů od nás je důležité vábit "potichu". Naopak v polích s dalekým rozhledem můžeme intenzitu vábení zvýšit na maximum. 

Srnec nikdy nehoní srnu v boudě kazatelny, to je dokázaná věc. Srnčí zvěř, která je teritoriální má většinou dobrý přehled, kde se nacházejí myslivecké posedy a žebříky. Pokud vábíme na posedu, pro starého a zkušeného srnce jsme velmi snadno odhalitelní. Proto pokud to situace dovoluje, je ideální vábit ze země. Můžeme pro vábení vždy seběhnout dolů z posedu nebo celou dobu sedět pod posedem na stoličce. Tento způsob vábení využíváme především v místech, kde vábíme na kratší vzdálenosti a pro zvěř je výška zvuku snadno odhalitelná. Pokud vábíme v kopcovitém terénu nebo v polích na dlouhou vzdálenost může být vábení z posedu výhodou. Jelikož se zvuk ve voleném prostoru lépe ponese. 

Pro vábení srnců z kazatelny, je vhodnější při vábení dostat vábničku ven z boudy, aby zvuk nevycházel jako z krabice. Můžeme taky střídat jednotlivé okénka kazatelny pro změnu směru zvuku.

Frekvence vábení a jaký tón vábničky zvolit?

Když jsem se začal věnovat lovu s pomocí vábničky, vždy jsem přemýšlel - Jak často a v jakých intervalech mám vábit? Mám pískot srny udělat 5x nebo 10x? Jak dlouho máme počkat než začnu vábit znovu? Opět se snažím maximálně se inspirovat z přirozeného chování zvěře. Zde můžeme narazit na opravdu velké rozdíly v lokalitách honiteb, kde lov probíhá. Jiné zkušenosti s intenzitou vábení pozoruji v horských a kopcovitých oblastech, jiné v rovinatých lesních honitbách a odlišné jsou i v polních částech revíru. V tomto odstavci nečekejte odpověď typu "vabte 3x každých 8 minut". Takhle to při vábení prostě nefunguje. 

Jak tedy na to? Nejdříve si řekneme něco k četnosti pískání v rámci jednoho vábení. Můj způsob vychází z pozorování říje - sedím na posedu a slyším pískot srny a šustění běžících "milenců" lesem. Zvuk "pííjuu" slyším 4-7x poté srnčí pár změní výrazně směr a přestáváme je slyšet. Po chvíli se otáčí a míří opět ke mně - opět to slyším "piijuu piijuu pijuu". Při vábení se toto snažím napodobit, krátká sekvence několika zavábení chvíli pauza, po pár desítkách sekund opakování. Někdy dělám 2 sekvence, někdy 3 a jindy zase 1. Počty písknutí různě upravuji, například podle počtu sekvencí. Platí zde jednoduchý vzorec = říje nemá matematický vzorec :). V případě, že hned při prvním zavábení slyším reakci blížícího se srnce, vábit přestávám, abych neodhalil svou pozici a také abych srnce co nejrychleji obeznal. V říji je zvěř často v pohybu a nemusí být příliš času. 

Zavábil jsem a nic se neděje, za jak dlouho mám vábit znovu? Zde se musím především rozhlédnout kolem sebe. Četnost vábení v mém případě vychází z úvahy:
  • Jak daleko je slyšet zvuk mé vábničky.
  • Jak dlouho bude srnci trvat, než po reakci na vábení dojde do mého zorného pole.
  • Za jak dlouho může dojít k vystřídaní nebo pohybu zvěře do slyšitelné oblasti. 
Při šoulání honitbou můžeme vábit skoro bez přestávky, v lesním porostu to může být každých 5 minut nebo každých 15 minut, ale i jednou za 30 minut. V polích stačí, když zavábíme jednou za půl hodiny. 

Tip: V polních oblastech, kde vidíme dále než dosahuje zvuk naší vábničky snižujeme četnost vábení. V horských honitbách vábíme opatrněji a méně často, zvěř je zde ostražitější. 




Srnčí vábničky z naší nabídky a jejich srovnání

V době, kdy vzniká tento článek máme v nabídce celkem 17 typů srnčích vábniček od různých výrobců. Popsat všechny modely a určit jejich dobré nebo špatné vlastnosti by bylo příliš zdlouhavé a ne všechny mám dostatečně vyzkoušené. Vyberu tedy nejprodávanější modely, případně modely, které jsou něčím zajímavé a uvedu jejich dobré nebo špatné vlastnosti. 

Manuální vábničky

Jako samostatnou podkategorii srnčích vábniček bych uvedl manuální vábničky. Tedy vábničky, do kterých se nemusí foukat a zvuk je vyluzován mačkáním měchu. V této kategorii se nachází i dlouhodobě nejprodávanější model vábničky - konkrétně Vábnička hubertus Buttolo - míček. Výhodou těchto vábniček je jednoduchost ovládání. Mačkání měchu je pro člověka snazší než foukání. Přirovnal bych to k hraní na flétnu nebo hraní na klavír. Základní ovládání klavíru je snazší než regulace tlaku a délky foukání do vábničky či dechového nástroje. Dalšími výhodami je možnost ovládat vábničku nohou a mít obě ruce volné, nebo možnost vábit z kapsy a bez zbytečných pohybů. Nevýhodou je, že vábničku lze jen těžko ladit nebo ovládat hlasitost vábničky. Tón je pak dost monotónní. 

Foukací laditelné srnčí vábničky

Nejpočetnější skupinou srnčích vábniček jsou foukací vábničky.U většiny těchto vábniček konstrukce umožňuje upravovat tón vábničky a tím dosáhnout lepších výsledků ve vábení. U foukacích vábniček je potřeba více tréninku, abychom dosáhli ideálního tónu vábničky. Vábničky umožňují velkou variabilitu, pomocí tlaku a intenzity foukání můžeme upravovat jak tón tak hlasitost vábničky. Vzhledem k počtu foukacích vábniček, uvedu ty nejprodávanější a jejich výhody či nevýhody. 

Srnčí vábnička - Nordik - ROE

Plastová vábnička známého švédského výrobce Nordik. Jako většina vábniček tohoto výrobce je vábnička dost hlasitá a je vhodná především pro vábení na střední a dlouhé vzdálenosti. Materiál plast a guma, vydrží i horší zacházení nebo povalování v batohu. Vábnička Nordik ROE umožňuje naladit na několik druhů pískání pomocí gumových kroužků a pomocí otvoru, který lze zakrývat nebo odkrývat. Jednotlivé tóny pak taký lze umocňovat pomocí stisknutí vábničky pomocí zubů. Vábnička má opravdu širokou paletu zvuků které umí vydat. Mezi nevýhody vábničky patří možnost ztratit ladící gumičky. Vábnička je příliš hlasitá do lesních porostů. Mezi nevýhody může patřit i ceny, jelikož vábnička patří mezi dražší z nabídky. 

Srnčí vábnička Hubertus Buttolo - třešňovka 
Jak je již z názvu patrné jedná se o vábničku stejného výrobce jako v případě Buttolo míčku. Někdy jí můžete naleznout pod názvem višňovka. Vábnička je vyrobena z třešňového případně višňového dřeva a odtud pochází i její název. Jedná se o tradiční vábničku s dlouhou historií, kterou mohli znát už naši pra-pra-dědové. Velkou výhodou je snadná laditelnost vábničky, pouhým otáčením sroubku na vrchním hřbetu vábničky. Jako další velkou výhodu o proti konkurenčním vábničkám uvedu poutko pro pověšením vábničky na krk. Můžete se to zdát jako maličkost, ale spousta výrobců na poutko zapomíná. Pokud máte vábničku pověšenou na krku nejen, že je ihned po ruce ale také minimalizujete možnost její ztráty. Další výhodou je pěkný přírodní vzhled a nízká cena. Nevýhodou může být slabší tón při potřebě vábit na větší vzdálenost a taky menší možnosti v rozsahu zvuků, které lze na vábničku vyloudit. 

Vábnička Hubertus – letní speciál 2v1
Další z oblíbených vábniček na srnce je letní speciál. Oboustranná vábnička, se kterou můžete vábit srnce a nebo predátory v letním období především lišky. Vábnička vznikla na základě myšlenky, že období srnčí říje se překrývá s obdobím, kdy je velký pohyb lišek. Lišky před časem opustily společné nory a vydávají se vstříc poznávání okolních revírů. Další událost, která pojí lov srnců a lišek jsou žně a sklizně polí. Na strništích často vidíme probíhající srnčí říji s tichými pozorovateli v podobě lišek, které vyrazili na lov myší v posečených polích. Vábnička z jedné strany umožňuje vábit srnce za pomocí klasického zvuku "pijuuu". Z druhé strany vábničky lze vyloudit skolení nebo štěkot mladé lišky. Případně nářek zvěře, který je podobný vřeštění zajíce nebo nářku srnčí zvěře. Výhodou vábničky je právě systém dva v jednom. Vábnička má kroužek pro pověšení vábničky na krk. Materiál je pevná plast který vydrží i hrubší zacházení. Nevýhoda je v případě vábení srnců pouze jeden zvuk bez možnosti ladit či upravovat tón vábničky. 

Další vábničky z nabídky: 

Srnčí vábnička - dřevěná
Srnčí vábnička - plastová - laditelná
Srnčí vábnička Faulhaber lákající srna
Srnčí vábnička - parohová
Srnčí vábnička rohová Hubertus Buttolo
Srnčí vábnička měch Gunbroker
Vábnička Weisskirchen WXT – 4ALL Plus Universallocker
Srnčí vábnička - Nordik Predator Roe PRO
Vábnička Faulhaber pokládaná srna
Srnčí vábnička Weisskirchen
Srnčí vábnička - Nordik Predator - Roe set s DVD
Vábnička Weisskirchen na srnce ze vzácného dřeva
Vábnička Weisskirchen na srnce s myškovačkou


Závěr

Pokud jste dočetli článek až zde, doufám že jsem Vám odpověděl na některou z Vašich otázek případně Vás trošku inspiroval. Závěrem jedna vlastní zkušenost s vábením v období srnčí říje. V polovině srpna sedím na posedu u mysliveckého políčka s ovsem, vedle kterého je pás jetele. Všude okolo les. Příjezdová cesta je kolem pole, takže jsem danou lokalitu svým příjezdem trošku zradil. Takřka vzápětí, co jsem zasedl na posed, po stejné cestě projíždí starší paní na ještě starším kole. Kolo při šlapání vydává vrzající až pisklavý zvuk. Paní na kole míjí pole s jetelem, když najednou slyším přibíhat tryskem srnce, proběhne pole s ovsem a vrhá se jetelem přímo na cyklistku. Teprve pár metrů před cestou se zarazí a je překvapen věkem "srny" na kole. Otočí se a schvácený probíhající říji a velkým teplem pomalu zatahuje do míst odkud vytáhl. Šesterák se slabými předními výsadami, cca 4 roky. Zánovní pojízdnou vábničku jsem již více nespatřil. 

Co z toho plyne? Jsou dny, kdy Vám srnec přiskočí i na vrzající staré skládací kolo a naopak jsou dny, kdy se při vábení značně zapotíte, abyste souboj se srncem vyhráli. V tomto tkví krása lovu s vábničkou. Přeji Vám úspěch při vábení a lovu zdar!  
 
Autor: Admin e-myslivost.cz | Počet přečtení: 113x

Přehled dalších článků