Poradíme, jak vybrat vhodný a kvalitní dalekohled.

Dalekohledy pro šoulání a čekanou ve dne.
Při výběru tohoto dalekohledu se musíme zaměřit na několik parametrů:

• velikost zvětšení a průměr objektivu
• váha a velikost
• použité materiály
• ovládání
• ostrost obrazu a důvěryhodnost barev
• ochranné prvky
• cena

Velikost zvětšení a průměr objektivu je obsažena už v názvu například 8x30, 10x42. První číslo znamená velikost zvětšení a druhé průměr přední čočky (objektivu). Pro denní lovy nepotřebujeme extrémní výkon za šera a proto nemusíme volit velký průměr objektivu a můžeme si dovolit větší zvětšení, které bych doporučil 10-12 krát, kterým dobře přečteme zvěř i na větší vzdálenosti a jsme schopní ho ještě udržet bez opory. Variabilní zvětšení bych vyloučil úplně, protože prakticky každý dalekohled se při přibližování rozostří a výroba opravdu kvalitního variablu by byla tak drahá, že přední výrobci ho vůbec nenabízí. Objektiv volíme s ohledem na váhu o průměru 32-42mm.

Váha a velikost je důležitá, aby nám dalekohled nepřekážel při pohybu a aby se nám za krátkou dobu nepronesl. Každý gram dolů je výhodou, ale na druhou stranu nelze vyrobit kvalitní dalekohled, který má všechny prvky ze skla a byl lehký. Takže pozor na hodně lehké výrobky, jsou vesměs z tvrzeného plexi. Ušetřit váhu se dá jenom na těle, nesmí však být z plastu. Renomovaní výrobci používají dural a ti nejlepší hořčík, který je ovšem dost drahý. Důležitý je kvalitní v oblasti krku rozšířený řemen, nejlépe gelový nebo neoprenový.

Použité materiály jsou nejdůležitější pro kvalitu obrazu a životnost dalekohledu.
Tady nelze hledat kompromis. Celá optika musí být z optického skla. Ale pozor, někteří výrobci uvádějí např. čočky ze skla, jiní zase hranoly ze skla a podobně. To nestačí, tvrzené plasty jsou dnes tak kvalitní, že u nového přístroje se to dá poznat pouze podle váhy a ceny. Jinak vám dalekohled rychle zestárne a kvalita obrazu se prudce zhoršuje. Nutností je plnění inertním plynem (obvykle dusík) proti vnitřnímu zamlžení a vodotěsnost.

Ovládání musí být jednoduché a intuitivní, musí mít v celém rozmezí plynulý a přesný chod. Dobrý dalekohled poznáme jednoduše podle toho, že jsme si jistí zaostřením na první pohled. Důležitý je taky příjemný úchop a povrchová úprava, která musí být taková, aby nám dalekohled nevypadl z ruky ani v rukavicích v mrazu nebo mokrý. Očnice musí být seřizovatelné tak, aby se dal dalekohled používat v brýlích i bez nich. Samozřejmostí je dioptrická korekce u každého oka zvlášť.

Ostrost obrazu a důvěryhodnost barev. U ostrosti se musíme zaměřit na okraje obrazu, hlavně tam někteří výrobci zaostávají a spoléhají na to, že většinou pozorujeme v centru zorného pole. Nereálné barvy zase znamenají nekvalitní sklo a antireflexní vrstvy.

Ochrané prvky. Každý kvalitní dalekohled má nějaké ochranné prvky proti vnějším vlivům. Musíme počítat s tím, že v praxi se určitě setkáme s nečekaným deštěm nebo budeme nuceni projít přes hodně vysokou trávu plnou semen, případně budeme dohledávat zvěř v houštinách. Proto musí mít dalekohled kvalitní rychle odnímatelné krytky jak objektivů tak okulárů, které dalekohled ochrání. Ti nejlepší výrobci mají ještě ochranné vrstvy venkovních čoček, které zaručují rychlé stékání vody a neulpívání drobných nečistot.

Cena. Pravděpodobně u většiny z nás nejdůležitější a rozhodující faktor. Na rovinu musím říct, že kvalitní a levný dalekohled neexistuje. Byl jsem se podívat u renomovaných výrobců jak u nás tak v zahraničí, kde jsem viděl jak se dalekohledy vyrábějí. Vybavení na opracování a broušení skla, přesné CNC stroje na opracování tubusů jsou velké a hodně drahé mašiny, kterých je na každé hale desítky. Když přičteme drahé vstupní materiály a jak složitá a přesná je montáž, zjistil jsem, že kvalitní dalekohled se v žádném případě nedá vyrobit v ceně pod deset tisíc korun.

Dalekohledy pro noční čekanou.
Velký lovecký tlak na mnohde přemnoženou černou zvěř způsobil, že divočáci jsou opatrní a za světla vycházejí jen zcela vyjímečně. Dalším důvodem pro výběr kvalitního dalekohledu s vysokou světelností je oblíbený lov na vnadištích. Po pravdě však musím říct, že když bude úplná tma neuvidíme s žádným sebedražším denním dalekohledem. Jde o to, abychom měli možnost rozeznat a přečíst zvěř za přijatelných světelných podmínek (měsíční noc nebo odraz světla od mraků z velkých měst, či za sněhové pokrývky).

Limitujícím faktorem při výběru takovéhoto dalekohledu tedy je:

• propustnot světla
• průměr výstupní pupily
• výkon za šera

Propustnost světla. Většinou výrobci uvádějí v procentech. Všechny dalekohledy s propusností nad 90% jsou kvalitní, ti nejlepší uvádějí 95-96% což je absolutní špička a předpokládá se, že zlepšovat už to skoro nepůjde. Rozhodujícím faktorem pro propustnost světla je kvalita a přesnost opracování optického skla, případně jeho příměsí, například flóru, dále kvalita a četnost antireflexních vrstev. Nutné je ještě upozornit na to, že změřit propustnost je náročné a výrobci většinou neuvádějí za jakých světelných podmínek propustnost měřili. Určitě bude rozdíl v propustnosti světla v poledne za slunečného dne a za šera v modrošedém spektru. Proto se dá věřit číslům o propustnosti světla pouze u tradičních výrobců.

Průměr výstupní pupily je velikost světelného svazku vystupujícího z okuláru, který se dá jednoduše vypočítat z označení dalekohledu. Je to poměr mezi průměrem výstupní čočky a zvětšením. Například dalekohled 7x50 má zvětšení 7x a průměr objektivu 50 mm. To znamená 50 : 7 = 7,14 pupila má tedy průměr 7,14 mm. Zornice lidského oka reaguje na změny světelných podmínek zúžováním a rozšiřováním. Maximálně se roztáhne na 7 mm. To znamená, že abychom byli schopní plně využít výkonu dalekohledu musí být průměr jeho výstupní pupily co nejblíže 7 mm. Když je průměr pupily menší, tím je svazek světla vstupujícího do oka menší než je oko schopné využít. Dále je nutné přihlížet i na to, že s věkem člověka se schopnost rozšiřování zornice snižuje.

Výkon za šera se někdy označuje jako koeficient stmívání. Určuje nám určitou rozlišovací schopnost při zhoršených světelných podmínkách. V praktických podmínkách nám parametr výkonu za šera určuje stupeň rozlišitelnosti detailů pozorovaného předmětu za šera.Výpočtem se stanovuje jako druhá odmocnina ze součinu zvětšení a průměru vstupní pupily (objektivu). Takže, čím má dalekohled větší zvětšení a větší průměr objektivu, tím má větší výkon za šera a tedy lepší rozlišitelnost detailů obrazu.

Ostatní technické parametry nočního dalekohledu musí být podobné jako u dalekohledu pro šoulání a denní čekanou.

Závěr. Není jednoduchý ani jednoznačný. Ale alespoň v teoretické rovině. Nejlepší by bylo mít pro praxi dva dalekohledy. Pro denní lov dalekohled 10x42, který je ještě malý, lehký s dostatečným přiblížením a na noční čekanou 8x56, který má nejlepší parametry za snížených světelných podmínek. Ti, kteří si nemohou dovolit dva dalekohledy je určitým kompromisem dalekohled 10x50, hlavně pro starší myslivce. Samozřejmě musí jít o dalekohled tradičního výrobce a s cenou nad deset tisíc. Tady opravdu platí, čím dražší, tím kvalitnější, protože výroba je nákladná a náročná.